|
|
Paměť stolové hory Bor ve světle pomístních jmen
Ptáčníková, Martina
Stolová hora Bor tvoří spolu se sousední Hejšovinou součást pohraničního pásma hor, obklopujících území Čech. V onomastických výzkumech se jí dosud nedostalo přílišné pozornosti a tuto mezeru se pokusí zaplnit předkládaná studie. Upozorníme v ní na známé i méně známé varianty názvu hory, které vznikly jak v českém, tak i v německém prostředí. Zvláštní pozornost věnujeme jménům pro pískovcový skalní labyrint nacházející se na hřebeni Boru. Jeho nejstarší název Divoké ďoury, stejně jako i nejstarší pojmenování jednotlivých skalních útvarů vytvořil Daniel Ducháč, obyvatel obce Bukovina, která náležela k tzv. Českému koutku v Kladsku. V závěru studie odpovíme na otázku, zda lze prvotní české expresivní jméno skalního labyrintu v současné době ještě stále najít v jazykové krajině sledované oblasti, nebo už nikoliv.
|
|
|
Analýza uličního názvosloví v menších městech na Jindřichohradecku
PLEYELOVÁ, Anna
Tato bakalářská práce se zabývá současným stavem a historickou proměnou názvů ulic v menších městech v okolí Jindřichova Hradce. Na základě informací z městského archivu, odborné literatury a dalších zdrojů detailně analyzuji uliční názvosloví v Nové Bystřici, Lomnici nad Lužnicí a Stráži nad Nežárkou. Cílem této práce je mj. srovnání honorifikačních a nehonorifikačních urbanonym jednotlivých lokalit mezi sebou a stanovení stavu a vývoje názvů ulic v jedné z oblastí jižních Čech.
|
|
|
Deminutivní tvoření oikonym na území Čech
Martinkovičová, Barbora
Cílem studie je předložit seznam všech doložených deminutivních oikonym na území Čech odvozených od obyvatelských a posesivních místních jmen, popsat slovotvorné typy, jejich chronologizaci a způsob vzniku. Studie umožňuje srovnání s výsledky analýzy Rudolfa Šrámka, jenž zkoumal deminutivní oikonyma na moravskoslezském území. Dospívá k závěru, že se deminutiva na území Čech liší ve všech zkoumaných aspektech, důvodem by mohly být větší územní rozsah sledované oblasti a čilejší kolonizační aktivita na tomto území.
|
|
|
Česká toponyma v perspektivě kognitivní etnolingvistiky
Marek, Jakub ; Vaňková, Irena (vedoucí práce) ; Štěpán, Pavel (oponent)
Tato práce se zabývá jazykovými stereotypy měst. Předmětem jejího zájmu je tedy materiál onomastický (oikonyma, tj. vlastní jména sídelní), který je však nahlížen z perspektivy kognitivně a kulturně orientované lingvistiky. Hlavní teorií, o kterou se práce opírá, je teorie zkoumání stereotypu J. Bartmińského (vč. tzv. profilování). Zabývali jsme se jmény tří českých měst, která v současnosti náleží k administrativnímu celku Kraje Vysočina: Jihlava, Pelhřimov, Pacov. Každé z nich jsme v návaznosti na metodologii polských autorů z okruhu J. Bartmińského analyzovali z hlediska tří oblastí: jazyková data, textová data a empirická data. Zjistili jsme tak, s kterými konotacemi se tato jména v češtině pojí, a na základě toho jsme formulovali, jak vypadají jejich stereotypy. Vedle formulace tří vybraných konkrétních stereotypů tato práce představuje také některé zobecňující poznatky o stereotypech měst. Zvl. se jedná o návrh profilů (tj. obecných aspektů, jejichž prizmatem se na města obvykle nahlíží v procesu profilování stereotypu), s nimiž lze operovat při výzkumu stereotypů měst obecně. Dále práce zpracovává metodologii analýzy textových dat, která by měla stát při výzkumu stereotypů, resp. konotací spojených s vlastními jmény v centru pozornosti. Materiál vlastních jmen totiž badateli obvykle...
|
|
|
Urbanonyma v městě Tábor
ŽIVNŮSTKOVÁ, Michaela
Tato diplomová práce se zabývá jmény ulic, náměstí, nábřeží, sadů a mostů ve městě Tábor. Na základě archivních kartografických pramenů sleduje proměny názvů táborských ulic v pěti historických obdobích od počátku 19. století a v průběhu 20. století. V každém období jsou nově udělené názvy uspořádány do hesel, jež vysvětlují jejich významovou motivaci. Důraz je kladen na zkoumání vývoje honorifikačního motivu v pojmenování ulic, tedy udělení názvu podle významné osobnosti, události, místa či hodnoty, jež většinou nemají s označeným místem přímou souvislost. Závěrečná část analyzuje formální utvoření současných i zaniklých názvů ulic a předkládá jejich strukturní třídění. Cílem diplomové práce je analyzovat uliční názvosloví v centru města Tábor a jejich vývoj a přispět k místní toponymii, kterou se doposud nikdo nezabýval.
|
|
|
Urbanonyma v Ostrově
KOCOURKOVÁ, Jiřina
Tato diplomová práce se zabývá charakteristikou pojmu urbanonymum a následným výzkumem urbanonym města Ostrova z hlediska jejich změn v šesti historických etapách 20. století. Do skupiny urbanonym jsou zařazeny názvy ulic, parků, sadů mostů, kostelů, kaplí, klášterů, významných budov a památek historického jádra i nové části města. Získaná urbanonyma jsou analyzována a roztříděna podle sémantické motivace. Pozornost je zaměřena na faktory, které motivaci ovlivňují, a na jejich následné proměny v průběhu let. Vývoj uličního názvosloví je sledován se zřetelem k honorifikační motivaci a zastoupení jednotlivých typů motivů, které se při ní uplatňují. Cílem práce je systematické zmapování ostrovských urbanonym a přispění k místní toponymii, jíž se dosud nikdo nezabýval.
|
|
|
Názvy ulic ve Volyni
KUNEŠ, Václav
Tato diplomová práce se zabývá jmény ulic, náměstí, nábřeží a sadů ve městě Volyni v okrese Strakonice. Na základě archivních pramenů sleduje vývoj názvů volyňských ulic v sedmi historických obdobích od prvního pojmenování roku 1871 do současnosti. V každém období jsou nově udělené názvy uspořádány do hesel, jež vysvětlují jejich významovou motivaci. Součástí je i klasifikace podle jednotlivých sémantických okruhů. Důraz je kladen na zkoumání vývoje honorifikačního motivu v pojmenování ulic, tedy udělení názvu podle významné osobnosti, události, místa či hodnoty, jež většinou nemají s označeným místem přímou souvislost. Závěrečná část analyzuje formální utvoření současných i zaniklých názvů ulic a předkládá jejich strukturní třídění. Cílem diplomové práce je soustavně zmapovat volyňská uliční pojmenování i jejich vývoj, a tím přispět k poznání zdejší toponymie a dějin města.
|
|
|
Ukrajina jako toponymum a názvosloví historických oblastí ukrajinského státu
ILKIV, Khrystyna
Tato bakalářská práce je zaměřena na otázku vzniku a použití toponymu ?Ukrajina?. Předkládá základní verze týkající se sporu o tomto slově. Shromažďuje popis a lingvisticko-historickou analýzu toponymů, označujících historické oblasti Ukrajiny jako je např. Halyč, Volyň, Podkarpatská Rus a jiné. Taktéž je v této práci popsán nejen historický vývoj těchto oblastí, ale i postupný teritoriální vznik ukrajinského území.
|
|
|
Vlastní jména v českých publikacích o Svatojakubské cestě.
OROPEZA PEŇA JANDÍKOVÁ, Hana
Tato diplomová práce se zabývá fenoménem vlastních slov v konkrétní oblasti česky psané literatury o španělské poutní stezce známé pod názvem Svatojakubská cesta. Teoretická část hovoří o definici, typech dělení a pravopise vlastních jmen v češtině a španělštině, dále o galicijském jazyce coby kooficiálním jazyce španělské autonomní oblasti Galicie, ve které cesta sv. Jakuba končí, galicijské toponymii, pravidlech používání kooficiálních jazyků ve španělském národním tisku a nakonec o problematice překladu vlastních jmen obecně. V praktické části jsou kontrastivně analyzovány dvě konkrétní knihy rozdílných žánrů. Nejprve jsou nastíněny problémy, které v rámci výzkumu vyvstaly, poté jsou vyhodnoceny různé druhy klasifikací, které byly v obou publikacích provedeny a pozornost je zaměřena i na konkrétní galicijská propria a na otázku správného pravopisu vlastních jmen ze strany autorek. V závěru jsou shrnuty celkové výsledky analýzy.
|
|
|
Pomístní jména v katastrálním území Vlhlavy a Malé Chrášťany
KUNEŠ, Václav
Tato bakalářská práce se zabývá pomístními jmény (anoikonymy), tedy názvy neobydlených přírodních objektů a jevů v krajině, mezi něž patří jména vod, tvarů členitosti zemského povrchu, pozemků a dopravních cest. Cílem práce je shromáždit pomístní jména na katastrálních územích Vlhlavy a Malé Chrášťany, jež představují místní části obce Sedlec v okrese České Budějovice. Tyto názvy jsou získávány z písemných pramenů a z rozhovorů s pamětníky v obou vesnicích. Sebraný anoikonymický materiál je uspořádán do heslové části, jež rozebírá slovotvornou strukturu i významovou motivaci každého jména. Soubor názvů je rovněž podroben trojímu třídění podle různých kritérií. Bakalářská práce si klade za cíl doplnit anoikonymický materiál z oblasti, v níž soupisová akce Místopisné komise ČSAV roku 1979 nezískala odpovídající soubor jmen, a přispět dílčím způsobem k českému toponomastickému bádání.
|
host ::
RSS.